Přidejte se k nám!
Pokud neznáme v jakém stavu se nacházíme, a kde se nacházíme nám nikdo neřekne, pokud mu to neuložíme a uložíme mu to jen tehdy, dostaneme-li se k moci.
Prvním cílem je ZÍSKAT SILNÝ POLITICKÝ VLIV.
K získání silného politického vlivu potřebujeme voliče, kteří nám věří, ale pro jistotu nás budou kontrolovat, což se dá nejlépe, když se k nám přidají; tedy POTŘEBUJEME VÁS. A Vás musíme přesvědčit o své pravdě. A jak toho docílíme? Tím, že budeme hlasitě říkat „CO CHCEME, KDY TO CHCEME A JAK TO CHCEME“:
1.
Sjednotit roztříštěné voliče a přesvědčit lidi aby šli k volbám. Pokud se nám tento krok podaří, máme minimálně 13% voličů, kteří volili v roce 2006.
2.
Získat silný politický vliv znamená mít svoji nezastupitelnou oporu v Evropském parlamentu a v Parlamentu ČR, proto budeme kandidovat jak do voleb EP, tak i do voleb v ČR.
3.
Přesně analyzovat stav hospodářství a státu. Musí se udělat státní vyúčtování, zpráva o stavu státu, chcete-li. Z analýzy budeme vědět, co kde a v jakém je stavu. Po tuto nezbytnou dobu musí existovat moratorium na tvorbu NOVÝCH PROFESNÍCH ZÁKONŮ A PŘEDPISŮ! (nikoliv však v oblasti nejvyšších právních norem).
4.
Jasná a předvídatelná pravidla. Největší chybou současné politiky je snaha měnit klíčová rozhodnutí v průběhu procesu. Tisíce zákonů a jejich novel mění dnes a denně ve většině případů RETROAKTIVNĚ (tedy se zpětnou platností) život nás všech. Nejsme ani schopni tyto předpisy přečíst, natož je pochopit, a tím pádem nelze se jimi řídit. Vršením předpisů a zákonů jeden na druhý nestihne ani justice zpracovat změny, a tedy je nezvládá ani postihovat. Soudní systém a tím pádem i společenský systém se stává bezzubým. V této oblasti je potřeba zabrzdit tvorbu nových předpisů, zavést regulátory, které zajistí vyšší kvalitu zákonů, očistění od kontroverzních, neužívaných nebo částečně nekvalitních zákonů. Začátek je u Ústavy. Máme již připravené paragrafové znění příslušných norem.
5.
Práce na páteřním systému státu, tedy právním řádu, musí jít ruku v ruce se všeobecnou znalostí o tomto systému, neboť jen poučený nebo znalý občan může chápat smysl a tedy i dodržovat daný systém. Všeobecné základy fungování státu a pojetí práv a povinností občanů právního státu se stanou součástí výuky nejen na obecných školách, ale i na všech úrovních vzdělávání.
6.
V jednotlivých oblastech funkce státu budou pravidla platná pro všechny bez rozdílu. Navržená řešení musí být systémová s výhledem nejméně na pět let dopředu. Řešení "ad hoc" nejsou nejlepší cestou. Plánování a dlouhodobé vize jsou nezastupitelé.
7.
Nastavení rovných sociálních podmínek je bezpodmínečným základem restaurace hodnot. Sociální změny nesmí ohrozit lidi nebo skupiny lidí, kteří se nemohou aktivně bránit: tedy děti, seniory a handicapované. Největší ostudou státu je totiž neúcta k těm, kteří nás zplodili a nedůslednost ve výchově těch, kteří přijdou po nás.
8.
Součástí restaurace hodnot bude úcta k životu, zdraví, majetku a času druhých. Při obhajobě těchto základních hodnot nelze přijímat kompromisní řešení.
9.
Občan, jako součást funkční společnosti, má svá nezastupitelná práva, ale i povinnosti. Jejich kodifikace je naším dalším úkolem.
10.
Změny priorit státu musí podléhat povinné společenské diskuzi založené na plebiscitu - referendu. Za plebiscit lze považovat volby s ohledem na volební programy jednotlivých stran. Povinnost považujeme v oblasti řešení věcí veřejných za nezbytnou jakožto jednu z povinností člena společnosti.
11.
Jsme mnoha názorový stát, svoboda názorů občanů je zakotvena v Ústavě. Zákony nemohou jít nad rámec Ústavy, proto diskriminace 5% hranicí pro vstup politických stran do parlamentu je Ústavní zločin.
12.
Problémy menšin jsou umělými problémy. Společnost má jednotná pravidla pro všechny. Jedinec porušující pravidla nemůže být posuzován z pohledu příslušnosti k rase, pohlaví, náboženské orientaci, společenského nebo majetkového postavení, ale výlučně z pohledu porušování pravidel.
13.
Jsme suverénní stát. Naši občané jsou suverénními jedinci. Pokud občan plní své povinnosti, stát je institucí, která obhajuje jeho práva kdekoliv na světě. Státní občanství může občan pozbýt pouze svým vlastním rozhodnutím. Právo zbavit občana občanství, státu nepřísluší.
14.
Každý občan státu je neopakovatelným, výlučným a nezastupitelným jedincem. Je primárně svobodný, požívající svých práv a jejich ochrana je zaručena státem. Porušení pravidel společných všem občanům znamená, že občan projevuje snahu vymanit se ze systému. Pak ochranu práv a svobody zajištěné státem může proto, že stát je povinen zajistit obranu práv a svobod druhých, částečně nebo úplně pozbýt.
15.
Státní služba je službou občanovi a státu. Proto se neslučuje se skupinovým hájením práv jednotlivců. Státní aparát je nezbytný počet osob, zajišťující bezproblémový chod administrativy. Státní aparát převyšujících 5% činného obyvatelstva je nepřijatelný.
Tento výčet zásad není úplný a může doznat doplnění, specifikace nebo změn. Jejich dílčí rozpracování probíhá ve specielních komisích, jejiž závěry vyplynou ve volební program. Okruhy oblastí v našem pojetí se ne zcela úplně kryjí s koncepcí rozložení existujících ministerstev státní správy. I v tomto by mělo dojít k zúžení státní administrativy.
