Paušál aneb zaměstnanec a soukromník
Vážené kolegyně, vážení kolegové!
Předně mi dovolte Vám všem popřát všechno nejlepší do nového roku, mnoho úspěchů v práci a štěstí a hodně času v osobním, životě!
Nechtěl jsem nijak rušit Vaši pohodu a oslavy konce roku, i když nevím, zda nám tento přinese nějaká výrazná zlepšení, a zda tedy by nebylo lepší ten starý raději oplakat. Některé , dle mého názoru, značně přehnané až znevažující klaky se jiných tryzen shodou náhod ujaly až s nevšedním nadšením. Ale to jen tak na okraj.
Podstatně důležitější je, že se opět zdvihá vlna odporu proti paušálům OSVČ. Pokud si vzpomínáte, zmiňoval jsem se o důvodech těchto snah a jejich protagonistech na sněmu v Písku. Přesto se domnívám, že je nutné zopakovat argumentaci nyní již písemnou formou. Co jsou to paušály?
Je to porocentem stanovený poměr nákladů a výnosů pro ty soukromníky, kteří nevedou a nemusejí vést účetnictví. Už tím máme stanoveno procento, kterých z nás se to týká. Můžeme říci, že procento je mizivé, a že se to steně vztahuje na ty, které skoro za soukromníky nepovažujeme. Lékaře, advokáty, exekutory atd…. Ale nemylme se. Vychytralý protivník si vybírá veden heslem „rozděl a panuj“ jen některé z nás. Pokud budeme vlažní, pak další krok může již směřovat na nás. Takže se musím postavit proti napadání soukromníků hned a v zárodku.
Podívejme se tedy na argumentaci podrobně:
Soukromník má daňové výhody, platí menší daně a zaměstnanec na něj doplácí. Ať tedy platí stejně jako zaměstnanec! To je v podstatě shrnuta rétorika a přání odborových bosů, kterou , bohužel, ne zrovna vzdělaní zaměstnanci s oblibou papouškují. Rozeberme si to:
1. Zaměstnanci platí stejně rovnou daň jako soukromník 15%. ALE platí 4,5% zdravotní pojištění a 8% sociální!!! Pokud tedy zaměstnanci chtějí, aby soukromník platil stejně jako zaměstnanec JÁ TOMU TLESKÁM!!!!! Ano, chci abychom platili JENOM 4,5+8% a ne 9%+26% jako doposud!
2. A paušály 40%,60% a další? Co vlastně znamenají? Znamenají to, že náklady na dosažení zajištění a udržení zisku stát uznává ve výši 40 resp 60% DOSAŽENÝCH třžeb! Jaké náklady má ve spojení s prací zaměstnanec? Vše dostane od zaměstnavatele. Kdeže jsou ty doby, kdy se musel sám ošatit, dopravit a živit v práci sám! To všechno mu zaměstnavatel platí nebo alespoň částečně přispívá! Zaměstnanec nemá náklady s chozením do práce naprosto žádné! Každý soukromník však musí zaměstnance vybavit pracovními prostředky (od Airbusu po tužku), ochrannými prostředky (od neprůstřelné vesty po záchranný vor), musí poskytnout pracovní místo (nájem nebo vlastní budovu) atd atd atd. Srovnáváme tady tedy nesrovnatelné. Tato diskuze bude namístě, až si zaměstnanec ponese stejná rizika, jako zaměstnavatel. Tedy pokud pilot přistane na Ruzyni svým vlastním Airbusem380 a bude se ucházet o zaměstnání v ČSA , pak teprve má nárok na to, aby byl zpoplatněn stejně jako soukromník!
3. A zapomněl jsem na ochranu zákonnou. Každý zaměstnanec má zákonnou ochranu v podobě dvou měsíců výpovědní lhůty a tří měsíců odstupného v úrovni průměné mzdy. Který soukromník, když zkrachuje nebo ztratí zakázky=tržby má od nějakého úřadu nebo zamětsnanců refundované dva měsíce tržeba a následně tři měsíce tržeb ve stejné výši jako zaměstnaneec odstupné? Žádný! Ale povinnost platit svým zaměstnancům má včetně odstupného, ať má nebo nemá tržby. Vážení odboráři a socialisté, dejte nám pět měsíců průměrných tržeb a rádi přistoupíme na stejné zpoplatnění jak zaměstnanci.
4. A nezapomeňme se podívat, jak je to v případě smůly. Tedy pro zaměstnance propuštění, pro soukromníka špatný odhad, špatná investice, nebo jen prostá smůla. Zaměstnanec dostane odstupné, soukromník? Nic! Ale nemá odbory, které by křičely, že je, chudák zcela bez prostředků. To nikoho nezajímá, pokud totiž má Bože chraň ještě zamšstnance, tak smůla se mění v tragedii, protože musí zaměstnancům z nulových tržeb zaplatit to slavné odstupné. A dále, pokud zaměstnanec je nezaměstnaný, pak má nárok na podporu v nezaměstnanosti. Kam se má obrátit soukromník, který ztratil zakázky nebo nedej Bože zkrachoval? Nechť nám stát platí stejně jako zaměstnancům , a pak je namístě hovořit o stejné míře zpoplatnění soukromníků a jejich paušálů. A v neposlední řadě nezapomeňme na nároky vůči státnímu rozpočtu. Pokud je nezaměstnaný zaměstnanec, je napojen na sociální síť a čerpá nemalé částky ze státního rozpočtu. Na co je napojen soukromník, který ztratí zakázky nebo zkrachuje? Jen na své ruce a hlavu, protože tento stát mu nic nedá. Historicky jej považuje za třídního nepřítele.
5. Poslední bod je ten, že nesmíme zapomenout, že křičí ti, kteří nemají ani odvahu ani energii jít riskovat to, co my, ale odbory a vlastní drzost jim nebrání srovnávat nesrovnatelné.
Vážení přátelé, v okamžiku, kdy zaměstnanci budou ochotni pro získání zaměstnání riskovat vlastní majetek, majetek svých příbuzných a budou ochotni svoje mzdy investovat do nákupu výrobních prostředků a ne do dovolených a zahraničního spotřebního zboží stejně jako my do provozu svých firmem, pak tepreve , ALE NIKDY DŘIVE, pak bude prostor pro diskuzi o stejné úrovni zpoplatnění našich činností.
Doufám, že jsem přesně a polopatě popsal rozdíl mezi soukromníkem a zaměstnancem. Ano uvědomuji si, že zaměstnanec není doceněn, ale to není naše chyba ale chyba systému. Ne naše. Nikdo zaměstnancům nenařizuje být zaměstnancem. Každý má svobodnou volbu. Všichni, co křičíte, že nám je třeba brát a vám to dát, uvědomte si, že máte možnost se přidat k nám a začít soukromničit. A zastavit domek, chatu, manželku a psí boudu a bát se, zda váš nápad přinese kýžené ovoce. A uvědomte si, že pokud ne, přijdete o všechno. Máte na to odvahu a sílu to udělat? To je rozdíl mezi zaměstnancem a soukromníkem. A představa, že máme přece všichni stejné žaludky skutečně neobstojí, pokud umíte alespoň trochu počítat.
Dovolte mi Vám i Vašim rodiná popřát vše nejlepší do ového roku a vyslovit přání, abychom přežili i rok 2012. Pokud budeme držet pospolu, pak přežijeme.
Rostislav Senjuk
 | autor článku: JUDr.Ing. Rostislav Senjuk, 1963 rozprav: 13 věcných příspěvků: 5 |
