Postřehy z Revoluční: Igelitka

07. Únor 2018

Před nedávnem jsem si na tlak své ženy zašel zakoupit oblek. Myslel jsem si, že jak říká jeden můj kamarád, ten starý mi bude "na tu chvíli" stačit. Tedy že to dožiju ve starém. Ale když mi paní prodavačka (možná majitelka krámku) vyšla vstříc a na moji konfekční postavu dala kalhoty a sako, každé jiného čísla, neodolal jsem.

Ta z názvu článku vyplývající situace začala až u pokladny, kde jsem s gestem multimiliardáře ponechal této paní asi 14 korun spropitné. A poté jsem ji požádal o igelitku nebo nějakou tašku, neboť značně lilo a převoz tohoto zboží tramvají by mohl být pro něj osudový. Paní se velice zarděla (patrně i pod dojmem spropitného) a sdělila mi, že tašku mi musí prodat a že tato stojí 4 koruny. Že by mi ji ráda dala, ale kdyby to někdo udal, byl by to strašný zločin. Bylo by to patrně daleko horší, než kdyby mi dala zadarmo celý oblek nebo zapálila krám.

A v tu chvíli mi v hlavě explodovaly, kdesi tam uložené lumpárny, křivárny a hlouposti, české i evropské z doby úplně poslední i nedávno minulé.

Všechny ty EET, omezení otevírací doby, kontrolní hlášení, zákazy kouření v hospodách majitelů s plnou zodpovědností, všechna ta Čapí hnízda a jim podobné podvody, zaklekávačky. Všechny cílené likvidace živnostníků, naprosto nesmyslné příkazy a zákazy, všechny výměny lidí v předsednictvech krajů, když špatně hlasují, všechny hovadiny a nařízení EU nebo ještě papežtějšího papeže – našeho státu, našich zákonodárců. „Nezajímá mě to“ říká premiér v demisi, když se proláklo, že dotace jdou Čapímu hnízdu i nadále. Ale nikomu to nevadí. Vždyť současné nejlepší podnikání je rvačka o dotace.  Ne píle, dobrý nápad, práce a poctivost.

Zastavte, vystupuji... Ale kam? Do Evropy? Do té Evropy, kde vládnou neomarxisté, kteří se pojedou poklonit svému guru K. Marxovi při jeho 200. výročí narození. Výroky pana J-C Junckera a pana Schultze často hraničí s nutností psychiatrického vyšetření. Ve Švédsku, jejich pakistánský ministr kultury Mahmúd, nechává za potlesku švédské vlády vyvážet historické artefakty ze švédských muzeí na skládku odpadu. V dětském kalendáři, vyrobeném v Německu je velikonoční zaječice oblečena do nikábu nebo hidžábu, trochu se mi to plete. Jakého ultraidiota tohle mohlo napadnout a čemu si myslí, že tím prospěje? Že nás budou muslimové za toto milovat?

Psát o tom, že hezká děvčata již nesmí asistovat při závodech formule 1, neboť nějaká poplašená feministka to vidí jako genderově nevyrovnané a všichni dají oči dolů a souhlasí, je již vlastně jen procházkou růžovým sadem.

A ještě jedna věc mne štve. Pan poslanec Rozner (SPD) není jistě člověk, se kterým bych šel na kávu a podle biblické předpovědi jistě dojde království nebeského, neboť říká jednu hloupost za druhou. Nevhodně se též vyjádřil o táboře v Letech. Za to již na něj mnoho aktivistů a dalších sdružení podává trestní oznámení. Jen se ptám, kde tito lidé byli, když soudružka Semelová souhlasila s popravou Milady Horákové a dalšími zločiny komunismu.

Ladislav Linek,
místopředseda Soukromníků